„Všichni ženatí chlapi jsou chrobaliví až na kost!“ , povzdechla si moje kamarádka a rezignovaně rozhodila rukama. Příběh jako jeden z mnoha, story jako přes kopírák.

Ženatý muž versus svobodná žena. Většinou mladší a krásnější, než „ta“, kterou vlastní doma. Nespokojený, frustrovaný, unavený životem, dětmi, stresem z práce a hlavně manželkou, která mu na rozdíl od vás vůbec nerozumí, vzájemné intimní chvíle roztály jako loňský sníh hned po porodu jejich dětí etsetera.

Nastupuje scénář jako z červené knihovny. Nesmělé pozvání na kafe, nepřeberné množství společných témat, které musíte příště určitě probrat, první pohlazení vaší ruky, první letmý polibek, první oťukávající tajné esemesky. Vše je náhle zalité sluncem. Chemická polévka je dovařená. Láká vás všemi ingrediencemi lásky a vášně. Toužíte po sobě ve dne v noci. Soužíte se bez sebe. Voníte si, polibky jsou tak sladké, objetí tak opojné, milé pozornosti, o kterých jste jen snila, euforie jako blázen, motýli v břiše, první milování, první sliby…Miluje vás, chce být jen s vámi, pořídíte si společné bydlení, společné dítě, rozvede se…určitě! Vždyť je to láska jako trám!

A najednou, jak už to bývá, to u nich doma praskne! Blbec, neměl zablokovaný mobil! Manželka tropí scény, dává ultimáta, vydírá, „vysírá“, umírá. Milý ženatý pán, plný hrdinských slov a slibů, stáhne hlavu mezi ramena, ocas mezi nohy a při pomyšlení říci doma své drahé polovičce pravdu, třese se jako ubojený ratlík za plotem těsně před epileptickým záchvatem. Najednou neví, chudák, co má dělat? Hází na vás oči baseta a čeká spásnou radu a vaše neutuchající porozumění, že přece teď ještě nemůže své ženě, která vlastně není tak hrozná mrcha, ublížit. Že ještě nejsou jeho dospělé děti „na svém“, že co by tomu řekli sousedé a známí a kolegové…blablabla. Kecy v kleci. A pak se jednoduše odmlčí. Pokud snad naléháte, možná vám nabídne výhodný obchod. Když nebudete vyšilovat můžete zůstat přátelé…

“Kecy v kleci, to jsou přeci!“

Pryč jsou sny, pryč jsou iluze, pryč je váš vysněný život po boku pana božského. Nic najednou nemá smysl, pláčete, váčky pod očima končí až u prsních dvorců, trápíte se k zešílení, bolí vás na hrudi, srdce buší jako o závod, nespíte, nemůžete pracovat, pronásledují vás úzkostné stavy, dohání vás deprese. Nikdy jste nepomyslela, že byste mohla pomyslet na skoncování se životem. Nevěříte, komu jste uvěřila! Rána přímo do srdce tak straně moc bolí! S největší pravděpodobností skončíte na antidepresivech, v lepším případě alespoň něčem na spaní. Vyprodukovala jste se v uzlíček nervů.

Milé ženy, ruku na srdce, poznáváte se? Vím, že poznáváte. A věřte, nejste v tom samy! Rozumím vám, chápu, co prožíváte. Nesoudím. Podobné příběhy poslouchám na terapiích od svých klientek, kamarádek a známých velmi často. Pro každou bez výjimky jsou tyto životní lekce v danou chvíli velmi bolestivé a naprosto neřešitelné. Potřebujete se vypovídat, poplivat mužské plémě jedovatou slinou, pomstít se, někoho zavraždit, manželku shodit ze skály, sebe poslat do kytek. Naštěstí nic z toho se většinou nestane.

Zklamu vás, milé ženy, pokud v tomto článku hledáte okamžité řešení a chytrou radu. Bohužel jako vše v životě i tyto amorstory mají svůj scénář, svůj začátek i konec, svůj vyměřený čas. Emoční zranění krvácí a bolí mnohem déle a intenzivněji než říznutí do prstu, nebo opar na rtu. Emoce jsou nemoce a psychosomatika je pěkný prevít. Ale o tom někdy jindy.

Jednu dobrou radu však pro vás přece jen mám. Nevěšte jeho koule do průvanu ani svou krásnou hlavu do oprátky žalu. Nic není tak horké, jak vypadá. Nic nového pod sluncem, že? S určitostí však vím, že vše, co se vám zrovna teď děje, je pro vás velmi důležité! A věřte, že i vaše trápení už tady milionkrát bylo a každý příběh už byl milionkrát vyřešen. Dokud nejde o život, opravdu nejde o nic. Chyba je chybou, jen když se opakuje. Srdci přeci neporučíš! A mezi námi děvčaty, vždyť muži to také nemají s námi jednoduché, ne?

Milé ženy, přeji vám ve volbě vašeho životního partnera šťastnou ruku, správnou intuici a nezanevřete prosím na lásku!!! Berte život s nadhledem, s humorem a samy se přesvědčte v zrcadle, že od úsměvu dělí vaše krásné rty pouhé dva milimetry!

Pokud byste přece jen potřebovali pomoci najít směr na vaší životní křižovatce vztahové, pracovní, zdravotní či úplně odjinud, jsem tady pro vás já a moje alternativní terapie v Oáze Alterna.

Pamatujte, nejste v tom samy! Více na oazaalterna.cz

Vaše Draha Fikáčková